Lužická sedmička >> Terén >> Výbava a příprava >> Dálkové pochody pod lupou! Část první

Dálkové pochody pod lupou! Část první

  • Úvod
  • Historie
  • Připravenost – fyzická a další potřebné vlastnosti
  • Šlaperský trénink
  • Oblečení

Úvod

Za dálkové pochody se řadí výkonnostní pěší turistika (100 km/24 h; 50 km/12 h; 30 km za jeden den na putovním táboře). Samotná chůze upevňuje zdraví člověka a zvyšuje jeho vytrvalost. Nacházíme-li se v přírodě, působí na nás blahodárně čerstvý vzduch a také emocionální zážitek.

Historie

V padesátých letech byly první pokusy dálkových pochodů, které se konaly z Prahy do Karlových Varů. V roce 1959 se konal velikonoční pochod (Opava). V roce 1963 uspořádala skupina turistů Tlupa stokilometrový pochod za 24 hodin z Čechtic do Prahy. Ze sedmnácti osob došlo do cíle 5 lidí. V roce 1965 se koná první setkání pořadatelů pochodů, kde jsou stanovena pravidla a další náležitosti. V těchto letech začíná tradice dálkových pochodů.

V roce 1966 je uspořádáno celkem 44 dálkových pochodů a z toho 36 s délkou 100 km. Ústřední odbor turistiky ČSTV zaujímá stanovisko k dálkovým pochodům: „100 km má být chápáno jako jednorázová prověrka fyzické zdatnosti i volné připravenosti jednotlivce. Přípravou by mělo být řada kratších pochodů, které poslouží k seznámení s obtížnostmi a úskalími, jež pochody přinášejí. Odmítá výstřelky: traťové rychlostní rekordy a prodlužování trasy.“

Nejmasovější pochod se koná od roku 1966 Praha-Prčice. (Nejdelší trasa 74 km, celkem 10 tras.) V prvním ročníku tohoto pochodu bylo 469 učastníků a v roce 1981 vzrostl počet účastníků na 35 732.

Na Slovensku začaly dálkové pochody v roce 1964 (100 km, Vysoké Tatry-Ružomberok).

Připravenost na pochod:

  • fyzická (vzálenost, převýšení, pochodová rychlost)
  • seznámení s terénem
  • zajímavosti na trase
  • kulturní památky
  • orientace
  • počasí, vlastní váha, nesená zátěž

Fyzická příprava

  • zlepšení výkonnosti a nervosvalové koordinace (svalových partií podílejících se při pochodu)
  • postupně zvyšovat zátěž s přestávkami (pro regeneraci)
  • intenzivní chůzi prokládat uvolněným klusem
  • pro samochodce je vhodná i taktická příprava:
    • rozbor zkušeností z pochodu
    • stanovení míst oddechu a času občerstvení
    • práce s mapou
    • plán rychlosti pochodu
    • po akci analyzovat zkušenosti

Potřebné vlastnosti

1. Obecná vytrvalost:

  • pochody do 30 km absolvujeme 5-6 km/h
  • běžky (klasika 20-30 km)
  • výběhy do terénu (prokládat chůzí)
  • denně běh, chůze (do školy, do práce)

2. Tempová rychlost:

  • 3 km za 8km/h + vyklusání
  • strmé úseky + sbíhat uvolněně
  • běh členitou krajinou (přemáhá dechové obtíže)

3. Speciální tempo:

  • 6-7 km/h pochodu 10-25 km
  • idiánský běh (chůze střídaná během 500 m/500 m)

4. Nácvik síly:

  • běžky členitým terénem (pohyb v horách)
  • plavání (forma uvolňování)
  • posilování svalstva pro přímé držení těla (svalstvo šíjové, zádové, břišní)
  • kolo se jako forma tréninku nedoporučuje
  • kulturistika a vzpěračská gymnastika se jako forma tréninku takénedoporučuje

5. Speciální dovednosti:

  • odhad rychlosti
  • automatické registrování času
  • orientace podle mapy a buzoly
  • chůze se zátěží

Šlaperský trénink /pro chodce začátečníky/

Roční plán pochodů:

  • 10 km … 3x
  • 20 – 25 km … 3x
  • 50 km … 1x
  • + etapové pochody (70 – 120 km)
  • 100 km

Zaměřujeme se na všestrannost (běh, chůze, lyže, plavání).

Oblečení

Obuv

  • bota řádně prošlápnutá, noze přizpůsobená (novou obuv projít několikrát /10 km/, i ve vlhku)
  • nevhodné neprodyšné boty – gumové, umělé + tenisky, kecky, páskové sandále, kozačky, …
  • vhodná obuv jsou boty bez tlaku na nárt (trekingové boty, polobotky, pracovní obuv + maratónky)
  • po pochodu očistit a nakrémovat

Ponožky

  • mají sát pot a nedráždit pokožku
  • nespravované
  • bavlněné, silnější, měkké, sající pot (ne silonové a z umělých vláken)
  • froté ponožky, vlněné (POZOR – možnost alergie)… nejprve slabé bavlněné a pak vlněné
  • za pochodu měnit (při zpocení, prodření)

Oblečení

  • bavlněná nebo flanelová košile + měkké trenýrky sající pot (ne moc volné, dřely by)
  • spodní prádlo odvádějící pot (možnost za pochodu vyměnit)
  • více vrstev
  • pláštěnka (deštník není moc praktický)
  • nepodcenit podzim a jaro (rukavice, šála, kulich)

Pozn.: Nejvíce tepla odchází skrz hlavu a v oblasti ledvin.

Ostatní vybavení

  • doklady, peníze
  • KPZ, lékárnička – leukoplast, rychloobvaz, jelení lůj, pružné obinadlo, paralen, …
  • zásoby jídla a pití
  • mapa, plán trasy, (foťák, dalekohled)