Nová epocha

Několik let jsem si pohrával s myšlenkou, změnit vrcholy a trasu pochodu L7. Nakonec jsem sebral všechnu odvahu a rokem 2011 měním trasu s očekáváním, že neodradím letité konzervativní šlapery.

Co mě vedlo ke změně trasy? Jednou z myšlenek je možnost chodit trasu v obou směrech. Minulá trasa s Ralskem v úvodu pochodu, byla filtrem pro připravené nebo v opačném případě „hřebíčkem do rakve“, kdy se šlo na vrchol a z vrcholu cca 25 km po asfaltu. Dalším důvodem byly názory na ryzost Lužické sedmičky, kdy tři vrcholy nepatřily do Lužických hor. Jeden z dalších důvodů byla ochozenost trasy, a to hlavně chozením stále v jednom směru.

Přál bych si, aby změny v trase přinesly co nejkratší úseky po asfaltu (tedy alespoň rozkouskované) a co nejvíce „pusté“ přírody bez civilizace. I když civilizace v podobě lidové architektury lužického pohraničí je také důvodem ke kochání. Krásné zážitky ze sedmi kopců Lužických hor a závěr pohodu za stále lepšího zázemí základního tábora v Oáze.  A hlavně věřím, že se nám nová trasa jen tak neochodí. Nyní lze směry libovolně střídat, a pokud se na celou trasu někdo necítí, může volit mezi dílčími pochody.